1. Hodnocením chování žáka je míněno zásadně chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou.
2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
3. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, také na základě podnětů jiné právnické či fyzické osoby.
4. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování obsažených ve školním řádu.

1. Sebehodnocení žáka je přirozenou součástí procesu hodnocení. Od počátku vzdělávání jsou žáci navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou, či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s kterým bude vnější hodnocení konfrontováno. Sebehodnocení žáka s argumentací musí předcházet hodnocení pedagogem s argumentací.
2. Součástí sebehodnocení žáka je jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Je považováno za jednu z významných kompetencí.
3. Nedílnou součástí hodnocení je i vzájemné hodnocení mezi žáky. Je velmi důležité učit žáky kriticky a objektivně posoudit nejen svůj výkon, ale i výkon druhých (nejen žáků, ale i vyučujících). K tomu mají nezbytná předem daná kritéria nejlépe společně vytvořená žáky s vyučujícím.
4. Učitel posuzuje informace o potřebách a prožitcích žáků, nabízí pomoc při problémech žáků, stanovuje nové cíle a dostupné kroky k jejich dosažení a porovnává své vidění žáka s jeho sebehodnocením.
5. Sebehodnocení se týká i rodičů, kteří akceptují identitu svého dítěte, komunikují s ním, dovedou mu empaticky naslouchat, aktivně vyslechnou jeho postoje, názory a city.
6. V prvním ročníku probíhá sebehodnocení nejčastěji ústně v komunitním kruhu.
7. Ve 2. – 5. ročníku se žáci hodnotí nejčastěji formou značek v rámci jednotlivých předmětů. Záznam sebehodnocení bude realizován po probrání výukového celku v sešitech toho určitého předmětu. V závislosti na vyspělosti jednotlivců se přechází od kreslené symboliky ke slovnímu vyjádření. Každé sebehodnocení podepisuje žák, učitel. K sebehodnocení se může vyjádřit i zákonný zástupce. Sebehodnocení výchov provádí žáci průběžně ústně.

Tabulka se symbolikou používaná v předmětech mimo výchov.
Žák si zaznamenává sebehodnocení, které naznačují následující možnosti:

Symbol	Význam symbolu	Popis obsahu zkratky
	zcela bezpečně	znalosti používám bezchybně
	s menší jistotou	znalosti používám s občasnými chybami
	částečně	musím ještě procvičovat

8. Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně ústně a písemně v sešitech vždy po probrání tematického celku. V předmětech výchovného charakteru a praktických činností provedou žáci sebehodnocení průběžně ústně.
9. Zvládnutí klíčových kompetencí vyplní žáci v příslušné tabulce pro daný ročník vždy ke konci čtvrtletí školního roku. Tabulky jsou přílohou číslo 1.

Prospěch
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

Stupeň 1 (výborný)

Žák:

• ovládá požadované kompetence uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi, uvádí věci do souvislostí
• samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí
• výsledky jejich praktických činností jsou kvalitní
• pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti
• jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný
• grafický projev je přesný a estetický
• je schopen samostatně studovat vhodné texty
• pohotově, samostatně využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti
• účelně si organizuje práci

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák:

• ovládá požadované kompetence v podstatě uceleně, přesně a úplně
• samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí
• překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele
• pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti
• myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost
• ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
• kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků
• grafický projev je estetický, bez větších nepřesností
• je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty